O Splitu
 Split se rozkládá na poloostrově vymezeném mořem a hřebeny Mosoru a Kozjaku. Na jižních svazích poloostrova vyrostlo moderní město, a to i v místech přeměněných starých lidových sídlišť prostírajících se od městského přístaviště až po městečko Stobreč. Na mírných svazích slunečné části poloostrova se kaskádovitě rozmístila náměstí a parky, obklopené obytnými a komerčními objekty. Na stinné severní straně vznikla v pozadí Splitu přístavní a průmyslová zařízení.
 V průběhu dějin byl Split velkým správním a náboženským centrem Chorvatska. Podle svého římského původu je Split císařským městem a podle výrazných stop v chorvatské minulosti je významným místem v chorvatských dějinách a církevní metropolí. Díky své velikosti, rozvoji hospodářských, vzdělávacích a kulturních institucí, výjimečně příznivé zeměpisné poloze a dopravním možnostem je Split ústředním místem velkého makroregionu, který v této části Chorvatska čítá více než milion obyvatel a ještě stejný počet za hranicemi v sousedních regionech. Metropolitní význam Splitu není jen historickou, ale pro celé jižní Chorvatsko i dnešní skutečností, zejména z hlediska hospodářského, dopravního, kulturního a sportovního.
 Současné i budoucí prostorové utváření Splitu spočívá v jeho regionálním růstu a přeměně z uzavřené formy ve formu metropolitního města, které spojuje města a sídliště podél pobřeží, v zázemí a na ostrovech v jednotnou urbanisticko-regionální pospolitost, v hlavní město regionu. Když proces industrializace Evropy zasáhl počátkem 20. století i tyto oblasti, vymanil se náhle i Split ze své letargie. Za pouhých 50 let zažil hospodářský rozkvět a tři demografická zdvojnásobení počtu obyvatel. Je pochopitelné, že takové nenadálé a nepřirozené bujení města bylo provázeno i řadou negativních jevů, které se teprve dnes projevují v oblasti ekologie, přílišného demografického nárůstu a chybně zvolených technologií.
|
